Governu-ETO selebra Kontratu Fahe Produsaun ba esplorasaun petrolífera

Prezidente ANP, Gualdino do Carmo da Silva, no Diretór empreza Esperansa Timor Oan (ETO), Nilton Gusmão, asina Kontratu Fahe Produsaun ba Bloku B iha salaun City 8 Manleuana Dili, 05 Marsu 2026. Foto TATOLI/António Daciparu

DILI, 05 Marsu 2026 (TATOLI)-Autoridade Nasionál Petróleu (ANP) ne’ebé reprezenta Ministériu Petróleu no Rekursu Minerál (MPRM) selebra akordu ho empreza Esperansa Timor Oan Unipessoal Lda., (ETO E&P 1) kona-ba fahe Kontratu Partida Produsaun (KPP) ho naran KFP-TL-OT-22-21 ba Bloku B iha área rai-maran (Onshore) nian iha parte Baukau no Vikeke.

Akordu ne’e asina husi husi Prezidente Autoridade Nasionál Petróleu, Gualdino do Carmo da Silva, no Diretór-Ezekutivu ETO, Nilton Gusmão, ho sasin husi Ministru Petróleu no Rekursu Minerál, Francisco Monteiro, Prezidente Autoridade Munisípiu Baukau, Veneranda Lemos no seluk tan.

Prezidente ANP, Gualdino do Carmo da Silva. Foto/TATOLI

Prezidente ANP, Gualdino do Carmo da Silva, esplika katak empreza ETO hanesan manán-na’in ba Bloku B kompete ho empreza internasionál sira hahú iha tinan 2019 to’o 2022.

“Ohin ita asina ona. Tuir fali mai sira sei halo atividade peskiza petróleu no gás nian ne’ebé maioria iha Baukau, inklui Vikeke. Kontratu ida-ne’e ho durasaun tempu tinan hitu”, Gualdino da Silva hateten.

Nia esplika katak hafoin asina kontratu empreza sei serbisu tuir akordu, katak iha tinan dahuluk sei halo mapeamentu jeolójiku iha kampu, tinan tuirmai halo métodu jeofíziku, tinan datoluk hakat ba halo análize ba estudu jeofíziku karik buat hotu la’o di’ak maka iha tinan tuirmai ne’e hakat ba perfurasaun nian.

Nia esplika husi fahe produsaun ne’e lei automátika fó dalan ba parte Timor GAP tama ka partisipa 20%, maibé konforme negosiasaun entre ETO ho Timor GAP.

Diretór-Ezekutivu ETO, Nilton Gusmão. Foto TATOLI/Antonio Daciparu

Diretór-Ezekutivu ETO, Nilton Gusmão, hateten serimónia ida-ne’e marka momentu estratéjiku ida, la’ós de’it ba empreza, maibé ba futuru enerjétiku soberanu Timor-Leste nian.

“Asina akordu ohin ne’e hanesan asina promesa ida ba dezenvolvimentu nasaun nian. ETO ho objetivu atu establese nia-an hanesan kontribuidór signifikativu ba setór enerjétiku Timor-Leste. Ambisaun ida-ne’e hatudu momoos ona husi ETO durante ninia jornada tomak nu’udar empreza privada timoroan”, Nilton dehan.

Dirijente ETO ne’e dehan ida-ne’e foin ba dahuluk empreza timoroan ida iha atividade upstream nian, tanba hetan KPP ida-ne’e la fásil no liuhusi konkursu ne’ebé Governu Timor-Leste lansa iha tinan 2019 to’o 2022.

Prezidente ANP, Gualdino do Carmo da Silva, no Diretór empreza Esperansa Timor Oan (ETO), Nilton Gusmão, asina Kontratu Fahe Produsaun ba Bloku B iha salaun City 8 Manleuana Dili, 05 Marsu 2026. Foto TATOLI/António Daciparu

Hanesan manán-na’in ba Bloku B, empreza ETO sei kolabora estratéjiku katak realizasaun ida-ne’e mai husi relasaun metin no konfiansa ba setór privadu no reguladór nasionál, no komprometidu atu haburas parseria ho ANP hodi asegura kumprimentu rigorozu nu’udar operadór durante programa esplorasaun períodu inisiál tinan tolu.

“Hahú husi ohin ba oin ita hahú serbisu ona, nune’e bele hatene ita-nia estrutura rai no poténsia rai oinsá mak peritu sira halo análize mak ita tama ba perfurasaun nian. Ne’ebé ninia prosesu ne’e naruk”, dehan.

Investimentu ida-ne’e sei finansia husi empreza rasik no bainhira hetan rezultadu di’ak emreza agradese, maibé la hetan ida-ne’e hanesan parte kompromisu ida husi empreza hakarak buka tuir Timór nia rikusoin iha rai-okos.

“Ami mós sei harii infrastrutura desportiva sira iha zona sira ne’ebé ami sei halo atividade esplorasaun. Ida-ne’e sei ajuda ita-nia komunidade no foinsa’e sira ezerse nafatin sira-nia atividade desportiva. Ita sei konsentra liu ba kampu futsal sira ne’e”, afirma.

Ministru Petróleu no Rekursu Minerál, Francisco Monteiro. Foto/TATOLI

Ministru Petróleu no Rekursu Minerál, Francisco Monteiro, hateten Timor-Leste marka tan istória ida ne’ebé importante iha jornada setór Petróleu Timór nian, tanba foin ba dahuluk empreza timoroan ida brani foti risku no desizaun tama iha setór ida-ne’e.

“Apresia tebes ba ETO, ha’u espera ho ETO nia brani ida-ne’e, ba oin motiva no influensia ida ba empreza timoroan sira seluk, no ba oin Governu nafatin fó apoiu tomak ba prosesu hotu ne’ebé ETO sei halo”, dehan.

Iha biban ne’e, nia parte husu ba komunidade husi Baukau no Vikeke atu koopera atividade hotu ne’ebé empreza sei halo iha munisípiu rua ne’e.

Prezidente Autoridade Munisípiu Baukau, Veneranda Lemos, lori komunidade Baukau no Vikeke nia naran sei fó apoiu másimu durante projetu ne’e la’o iha munisípiu rua referidu.

Jornalista: Arminda Fonseca 

Editora: Maria Auxiliadora 

Ramadan Publisidade

Leave a Reply

Latest Post

Sponsored